Podmokly – Skryje ‚U Ručiček‘ – Hradiště – Zvíkovec

Zdravíme všechny OUTDOORovi.

Přicházíme s dalším tipem na výlet. Tentokrát jsme se rozhodli, že vyvezeme ty naše dvě outdoorkyně na kolech. Starší vyrazila v cyklosedačce Thule, kterou poveze M., a já tu mladší v cyklovozíku Thule. Netrvalo ale dlouho a vozík se přepínal na kolo k mé drahé polovičce, ale o tom až za chvilku. 🙂 Plán cesty máme předem jasný. To jsem si ještě úplně neuvědomovala, jak náročný výlet to bude. Vyrážíme z malé vesničky (parkujeme u místní hospody) směrem na Podmokelský mlýn. Odtud je to do pořádného, 2,5 km dlouhého kopce. Teď se vrátíme k tomu přepínání vozíku. Nebudu lhát, když řeknu, že po 200 metrech už mám jazyk na vestě a jsem si zcela jistá, že dál to nedám! Nedá se nic dělat. Pokud chceme pokračovat, musí M. vézt obě. A tak se taky stalo. Je dobrej!

Musíme se vyškrábat až na rozcestí ¨Skryje U Ručiček¨, kde odbočíme vlevo směrem na Skryje. Teď si trochu odpočineme, vyjímečně je to z kopce. 🙂 Při příjezdu do obce Skryje¨trochu¨bloudíme a hledáme cestu ke kempu na Slapnici. Místní nám chtějí poradit, ale M. odmítá, prý si poradí. 🙂 Dole se rozhodujeme, zda si dát pivo, pivo a pivo v kempu nebo popojedeme kolem Zbirožského potoka k jezu mrknout na vodáky. Vyhrál prima piknik u jezu spojený s pozorováním odvážných vodáků, co sjíždí jez. Nejraději bych už zůstala, při představě co nás ještě čeká, ale bohužel, rozkaz zněl jasně. 🙂 Pokračujeme dále na Čilou. Cože??? To jako vážně??? Když jsem viděla kam to vlastně jedeme, tak vím, že to nemohu vyjet sama natož ještě se dvěma cácorkama za sebou <3 Asi takhle….. Už na začátku bych to nejraději vzdala a kolo tam nechala, nebo ho vytlačila (byl to dárek), ale když vidím, že M. JEDE, ON FAKT JEDE, nevzdávám to a z posledních sil to vyšlapu nahoru, M. by za tohle zasloužil  medaili (nebo spíš pohlavek), že to vymyslel <3. Nahoře krátký odpočinek a musíme pokračovat přes Hradiště do Zvíkovce. Tady odbočíme přes most do kempu ¨U Varských¨. Konečně to pivo. 🙂 Místo medaile si dáváme ovocné knedlíky. Zasloužíme si to, stálo to za to. 🙂 Pivečko si dáme ještě jedno, aby se nám lépe šlapalo. Tímto ještě náš výlet nekončí a čeká nás poslední, dlouhý kopec do cíle. Asi po 4 km jsme konečně v cíli! HURÁ, HURÁ, HURÁ 🙂

Musím říct, že tohle byl alespoň pro mě jeden z nejnáročnějších výletů na kole. Schválně zkuste a dejte nám vědět, kdo to také chtěl vzdát. 🙂

Ze srandy jsem si zkusila s M. vyměnit role. Jako, nešlo to ani po rovině. 😀 Je to peklo vozit obě. Klobouk dolů!
Ve zkratce: Krásný, ale náročný výlet. Zkuste a napište 🙂  

Buďte OUTDOORovi <3